We use cookies to give you the best possible user experience and to integrate social media. Ochrana osobních údajů

Berkutschi Premium Partners

Rozhovor s Robertem Ceconem

Erstellt am: 09.12.2010 14:19 / mt
Jakub Jiroutek a Roberto Cecon

 

Jiroutek a Cecon se od sebe učí každý den

Italský skok na lyžích má pozvednout tamní ikona Roberto Cecon, bývalý dvojnásobný bronzový medailista z mistrovství světa v letech na lyžích. Ale také jeho český šéf a hlavní trenér tamní reprezentace Jakub Jiroutek. Spolupracují druhým rokem, výsledky jejich práce jsou stále patrnější. Vyvrcholit by měly v únoru 2013, kdy se bude ve Val di Fiemme a na můstcích v Predazzu bude konat světový šampionát. V projektu se počítá i s olympijskými hrami 2014 v ruském Soči. „Na obou těchto akcích bychom chtěli uspět,“ říká v rozhovoru Roberto Cecon (38), který při Světovém poháru v Harrachově vede Sebastiana Colloreda a Andreu Morassiho.

 

Jak se vám s Jakubem Jiroutkem spolupracuje a jak jste si na sebe zvykli?

Bylo to rychlé a hlavně v pohodě. Máme stejnou linii a také systém práce. Proto nás to baví a všechno klape. Ona má svoji skupinu v Predazzu, já v Tarvisiu a společně vedeme národní tým.

 

Takže nepracujete jen s reprezentanty?

Ale kdepak, ne ne. Především s mladými. Ti jsou naší budoucností. A myslím, že už se nám daří. Vždyť máme medaile z mistrovství světa juniorů. Zlepšují se také italští senioři, ale ještě nejsme v úplné špičce. Chceme mezi deset nejlepších v závodech Světového poháru. To by nám hodně pomohlo.

 

V čem a jak?

Pokud by se nám to podařilo, dostali bychom více peněz od svazu i sponzorů. Vrcholem bude mistrovství světa v Oslo. Ale do března příštího roku je ještě daleko. A můžeme ještě hodně pracovat.

 

Myslíte, že vychováváte takové nástupce, kteří by mohli navázat na vaše medailové výsledky?

Věřím tomu. Colloredo si už svými výkony získal respekt a věřím, že právě on by mohl mezi špičku proniknout. Ale bude to mít hodně těžké, protože konkurence ve Světovém poháru je obrovská. Bohužel nemáme tolik peněz jako Rakušané nebo Norové. Pokud by se podařilo pár výsledků, přijdou i peníze a mohli bychom ještě vylepšit naši přípravu.

 

Myslíte, že by italští reprezentanti mohli prorazit už v této sezoně?

Nebojím se, že bychom nebyli vidět. Začátek sezony ve Skandinávii nám sice zatím ještě nevyšel podle našich představ, ale musí to přijít. V létě jsme skutečně dobře a tvrdě pracovali, takže se to musí zúročit. Věřím, že už na Turné čtyř můstků o těch dvou uslyšíme.

 

Co je největší bolestí italského skoku na lyžích?

Skokani. Máme ji málo a proto není z čeho vybírat.

 

Co to je málo? Kolik lidí v Itálii skáče na lyžích?

I s dětmi asi čtyřicet. A to je skutečně málo. Hrozně rádi bychom naši základnu rozšířili, ale… V Itálii se nabízí mnoho jiných sportů. Od fotbalu, přes basketbal až po alpské lyžování. Navíc skokani pocházejí jen ze severní Itálie u hranic s Rakouskem. A výběr je bohužel omezený. Navíc se v posledním desetiletí narodilo málo dětí. Což je další faktor, který nás omezuje.

 

Vraťme se k Jakubovi. Jak spolu vycházíte?

Dobře. Vždyť se známe patnáct let. A již před třemi roky jsme o podobném projektu mluvili. Pak se ho podařilo nastartovat a oba věříme, že ho spolu dotáhneme až do konce, tedy do olympiády 2014.

 

Kdo je mozkem vašeho tandemu? Vy nebo Jakub?

Každý přijdeme s něčím novým a vzájemně to spojíme. On má nějaké nové myšlenky, přinese něco od jiných týmů, já k tomu dodám náměty z Itálie. Je to takový dobrý mix spolupráce.

 

Kdo se od koho učí?

Učíme se od sebe vzájemně dokonce každý den. Musíme.

 

 

 

Text: Tomáš Nohejl, Harrachov

Foto: Vít Chalupa, Harrachov

 

Nové zprávy