Trénoval českou reprezentaci již v letech 2006 – 2009. Dovedl český tým na MS v Liberci ke skvělému pátému místu. Poté působil jako trenér juniorů v Německu, rok byl v Rusku a nyní se do České republiky vrátil po angažmá v Rumunsku.
1) Byl jsi trenérem české skokanské reprezentace již v letech 2006 - 2009, teď přicházíš po pěti letech k týmu, změnilo se něco?
Princip je stejný, vždy je to z větší části na skokanech samotných. Ale pracovní morálka a vůle pracovat profesionálně je lepší, než tomu bylo před 5 lety.
2) Jak se skokany komunikuješ, není problém s jazykem?
Jazyk není z mého pohledu žádný problém. Všichni skokané mluví buď německy, nebo anglicky. Samozřejmě, že by někdy bylo dobré, kdybychom se mohli více bavit o detailech. Ale myslím si, že nejdůležitější věci fungují i beze slov.
3) Jaká panuje nálada v týmu?
Když to vezmu celkově, tak nálada je velmi dobrá. Často se různým věcem zasmějeme. Jejich touha a vůle něco dokázat je obrovská, což se mi líbí, a již od prvního dne, kdy jsem k týmu přišel, byla legrace. Samozřejmě se vyskytnou někdy problémy, ale to je zcela normální.
4) Trénoval jsi v různých zemích, liší se tréninkový systém v České republice od jiných velmocí, například Německa či Rakouska?
Trénujeme podobně jako Rakušané, Němci nebo Norové. Ten systém je všude stejný, neliší se od jiných zemí.
5) Jaké jsou tvé sportovní cíle?
Mým největším cílem je připravit tým na Olympijské hry v Koreji a mít reálnou šanci vyskočit si tam medaili. K tomu patří také začlenit a přivést k týmu nové mladé závodníky, abychom mohli slyšet při SP nová jména. Když vidím práci a odhodlání skokanů, trenérů a lidí ze skokanského úseku, jsem velmi optimistický, neboť dosažení tohoto cíle je reálné.