Kamil Stoch z Polska se ve velmi dramatickém závodu stal mistrem světa ve Val di Fiemme. Slovinec Peter Prevc skončil na druhém místě, bronzovou medaili vybojoval norský reprezentant Anders Jacobsen. Náš Jan Matura skončil na neuvěřitelnémskvělém pátém místě.
Bývalý trenér reprezentace Luděk Matura podpořil svého syna přímo na místě a mohl si pak otevřít slivovici. „O tréninku vypadal do desítky, pak do šestky. Tak jsme ráno nastartovali auto a stihli ještě i holky ve štafetě. Na otočku se vracíme,“ vyprávěl.
„Ten druhý byl úplně špičkový skok. Myslel jsem i na medaili, ale těm čtyřem před ním se podařily skoky. K tomu pravidlo příčtů za nájezd, ale tak to je. Ammann skočil výborně a byl až za Honzou. Prvním skokem si pokazil medaili, to jsme ale ještě nevěděli. Trošku měl problém nad bubnem, neprostoupal. Kdyby to bylo o dva metry dál, mohlo to na ni dát.“
Dá se říct na stará kolena. Až teď si Jan Matura skoky opravdu užívá. V lednu vyhrál dva závody světového poháru v Japonsku. Pak dvakrát vystoupal na stupně vítězů při letech v Harrachově a zařadil se do elitní světové desítky. Což teď potvrdil skvělým pátým místem na mistrovství světa. Osm let od Jandových medailí v Oberstdorfu se tak vysoko český skokan nedostal.
Jaké máte pocity?
Jsem spokojený, dá se říct nadšený. Kdyby mi někdo před sezonou tohle předpovídal, poslal bych ho k profesoru Chocholouškovi na psychiatrii.
Medaile byla opravdu nedosažitelná?
Byl to boj o medaili, ale ta ztráta tam byla, už se to nedalo dohnat. Snažil jsem se posunout co nejblíž a vytěžil jsem z toho maximum.
Jak vypadal první skok?
Po včerejší kvaldě jsem věděl, že bude dvacet lidí bojovat o přední umístění, dvacet jich bylo v pěti metrech. A dnes se to potvrdilo. Zpozdil jsem trochu odraz. Byl jsem sice dvanáctý, ale jen dva body od sedmého místa, to je strašně málo.
A s čím jste šel do druhého: Teď nebo nikdy?
Snažil jsem se o zázrak. Nervóznější jsem byl první kolo, to jsem si uvědomoval, že to je vrchol. I moji soupeři na tom byli podobně, když jsem se na ně díval. Sranda šla stranou. Atmosféra byla úplně jiná než na světovém poháru.
Schlierenzauer těsně před vámi snížil o jedno okno nájezd a vyšlo mu to. Jak jste reagoval?
Bavili jsme se s Davidem (trenér Jiroutek), padalo v úvahu jít o lavičku dolů. Ta mezilavička, kdy si můžu dát nohy pod ní, mi vyhovuje, líp se mi sedá do nájezdového postavení. Nakonec k tomu nedošlo. Na medaili by to stejně nestačilo, spekulovat nemá cenu.
Dopadl jste daleko. Blesklo vám hlavou, ještě je tady naděje na medaili?
Věděl jsem, že můj skok byl hodně povedený, že se posunu. Okolo mě byli v bodu v jednom. Tušil jsem, že by šestka mohla vyjít. Každá chybička byla znát.
Pořád jste stál před tabulí jako lídr. Až skočil bývalý vítěz Turné 4 můstků Loitzl, pátý v pořadí. Tam se to začalo lámat?
V jednu chvíli bylo pořadí Matura, Schlierenzauer, Ammann, to mě docela rozesmálo. Porazit takové hvězdy. Já jsem počítal s tím, že to všichni další nezkazí. Možná jeden, ale ne všichni.
Vyhrál jste dva světové poháry a teď jste pátý na mistrovství světa. Co stavíte výš?
Nesrovnávám. Vítězství je vítězství, ale mistrovství světa je jedinečný závod. V tom vidím asi cenu vyšší, i když si to teď nějak neuvědomuju.
Kam s vaší formou můžete myslet v sobotní soutěži družstev?
Ostatní kluci mají obrovský potenciál. Jde jen o to, jak se jim to povede. Hlávka má na lepší výsledky, než se mu tady daří v závodě. Ani Kuba (Janda) s Romanem (Koudelkou) neskáčou špatně, uvidíme. Popereme se o šesté místo.
A vy sám, ve zbytku sezony?
Když už to je takhle rozjetý, rád bych ji zakončil v desítce. Ale nepřemýšlím, jak přesně, kolikátý. Nemá to cenu, ani se nedá plánovat. Když jsem něco zkoušel v tréninku, byl jsem najednou třeba šestnáctý, strašně rychle se to mění. Současné skoky se po změně pravidel hodně vyrovnaly.
A kam míříte dál. Jen o dva roky starší Jakub Janda chce po olympiádě v Soči za rok končit. Co vy?
Moje fyzička se udržet dá. Důležitý je materiál, letos se to sešlo, kombinéza s lyžemi funguje. Když ne, jste rázem o deset patnáct míst jinde. Mám svoje roky, záleží na zdraví i výsledcích. Vždycky máte nějaký cíl jako olympiádu. Pak se uvidí, co bude dál.
Text: Tomáš Nohejl