Kde jinde, když ne tady?
Na harrachovském leteckém můstku HS-205 na Čerťáku, na nějž donedávna vyhlížel z okna svého domova, chce český skokan Antonín Hájek restartovat dosud nevyvedenou sezonu.
„Je to doma, lety mi vždycky pomohly. Nevím, kde jinde už bych se měl chytit,“ říká 23letý letec před víkendovými závody Světového poháru v rozhovoru pro web www.skiflying.cz.
Jeho úžasný český rekord z loňského jara v Planici, kdy doplachtil až na kótu 236 metrů, už dnes běží na obrazovkách areálu jako nekonečná smyčka. Stejně jako před měsícem při světové bitvě na menším můstku HS-142, kterou nakonec odvál vítr…
Hájek se pak ještě dotrápil na světovém fóru v Engelbergu, ale do nominace pro prestižní Turné 4 můstků se nevešel. „Chápal jsem to a vzal to. Forma byla špatná. Lepší pořádně potrénovat, než se tam trápit někde vzadu,“ uznal.
Po vánocích se ale nechytil ani na „béčkovém“ Kontinentálním poháru opět ve švýcarském Engelbergu, kde skončil až 27. a 36. „S trenérem Žídkem jsme pak trénovali v posilovně a tělocvičně. Dva dny jsme skákali v Klingenthalu. Snad jsem se někam posunul, cítím se líp, i když ještě to není ono,“ říkal včera.
Na leteckých můstcích, kterých stojí jen šest na světě, platí zvláštní pravidla. Nemůžete si tu zaskákat, jak se vám zachce. V pátek ladili stopu jen předskokani, závodníci smějí na věž až naostro. V sobotu by tedy měli zvládnout zkušební skok, trénink, kvalifikaci i závod. „Je to tak lepší, protože byste mohli získat až zbytečný respekt. Technicky to pak jde líp,“ vysvětluje Hájek.
On sám zatím na harrachovském mamutu skákal jediný den, při „polovičním“ závodě před třemi lety zvládl pět skoků. V tréninku si dal zdejší osobáček 205,5 metru, v prvním kole pak dolétl na 144 metrů, což stačilo na 32. místo.
S čím by byl spokojený nyní? „Abych měl dobrý pocit. A nějaký ten bodík. Dvě stě metrů a být do patnáctky, to by mě bavilo,“ přeje si. V dosavadním průběhu sezony na něj ještě nedosáhl.
„Koudy se teď na Turné dostal dvakrát aspoň do dvacítky. Potřebujeme se chytit jedním dobrým výsledkem, celý mančaft,“ ví dobře.
O loňském comebacku, kdy v lednu vyhrál kvalifikaci při letech v Tauplitz a pak obsadil 4. a 7. místo jen pokorně sní. I sem se až na Japonce, Fina Ahonena a Němce Uhrmanna sjede absolutní skokanská elita.
Tomáš Nohejl