V noci spal na zemi, protože ho bolela záda. Až pak se skokan na lyžích Jakub Janda odrazil v druhém závodě na olympijském můstku Lysgardsbakkene HS-138 v Lillehammeru k solidnímu výsledku.
Díky 17. místu byl nejlepším z Čechů. Po čtyřech závodech severského turné má z českého týmu také nejvíc bodů, s 29 se drží na 23. pozici průběžného pořadí světového poháru.
"Jsem rád, že máme ten vždycky nevyzpytatelný sever za sebou, díky za ty body," říkal ještě 32letý skokan. "V těch větrných vzorcích se každý ztrácí, každý nad nimi kroutí hlavou. Ale bez nich by se asi nedoskákal jediný závod celý," komentoval ještě pravidla, jejichž koeficient při bodování výkonu zhodnocuje sílu a směr větru.
V premiéře ve finské Ruce se dotýkal první desítky, ale horším druhým skokem získal "jen" 17. příčku. Pak v Kuopiu získal bodík za 30. místo. V norském Lillehammeru byl 33. a 17.
"Pořád jsem hledal, jak si sednout do nájezdu a až teď jsem to v paměti našel. A odletělo mi to," povídal po závodě. Že by se vrátil až do roku 2005, své zářivé sezony, kdy tu vyhrál a obsadil 2. místo? "To ne, tak daleko jsem nepátral. Vrátil jsem se do léta... Jinak od začátku jsem tady v Lillehammeru nevěděl, jak na to, nic mi nevycházelo."
Včera na něm hodně zapracoval fyzioterapeut Daniel Švec. "Měl jsem zatuhlou celou pravou stranu, musel mě rozmasírovat," vyprávěl Janda.
Do Česka přiletí v pondělí dopoledne, ve středu po obědě by už měl skákat na harrachovském můstku, kde ho o víkendu čekají dva závody.
"Den strávím doma s rodinou. Malému Oliverovi je šest měsíců, po skypu na mě chvilku reaguje, ale pak si spíš hraje s klávesnicí počítače A taky musím zkontrolovat naše tři psy," těší se do Frenštátu. Jeho největší bulmastif má 54 kilo, tedy skoro víc než on, střední staffordský teriér 18 a nejmenší čivava 2 kila...
Tomáš Nohejl