Harrachovský šéf se těší na rekord
Třikrát až čtyřikrát za noc se vzbudí, vysouká z postele a přejde ke stolku s počítačem, kde naladí norské servery o počasí. „Pak si říkám, že jsem blázen, stejně to přece neovlivním. Ale nedá mi to,“ povídá Josef Slavík, ředitel víkendových závodů světového poháru v letech na lyžích.
V Harrachově, na Čerťáku. Ano, tom prokletém kopci, který ničí stovky hodin práce desítek lidí.
Tak jako naposledy v prosinci, kdy tady vítr odfoukl dva závody světového poháru na menším můstku HS-142. A kdy šéfoval Slavíkův bratr-dvojče Stanislav.
Teď se bude lítat na proslulém „mamutu.“ „Jsem o tom pevně přesvědčený. Kdybychom zvládli jen jedno kolo jako před třemi lety, byl bych nasr…,“ dodává Josef Slavík, který byl jako rozhodčí i na olympiádě ve Vancouveru.
„Vyhloubili jsme trochu profil, může padnout i rekord,“ těší se. Ten drží z roku 2002 finský letec Matti Hautamäki výkonem 214,5 metru. Před třemi lety ho dvakrát vyrovnal současný lídr sezony Thomas Morgenstern z Rakouska.
Včera skočil slovinský předskokan Matej Dobovšek 202 metrů.
„A nejlíp, kdyby se to povedlo našemu Hájkovi. To by zvedlo atmosféru,“ přeje si ředitel organizačního výboru Rostislav Jozífek.
Páteční přípravy probíhaly v klidu. Vrchol kopce se ztrácel v mlze, bylo na nule, ale nefoukalo.
V partě více než tří desítek pomocníků pracoval i legendární skokan a později trenér, už 68letý Dalibor Motejlek.
„Dělá se tady týden. Stahovali jsme hromady sněhu, umělého i přírodního,“ vypráví Slavík. Na dopadu je ideální výška pokrývky 40 cm, po stranách 70 cm, aby bylo vidět bezpečnostní bednění.
Mamutí můstek v Harrachově patří do vybrané skupiny pouze pěti věží na světě (ještě Oberstdorf, Kulm, Vikersund a Planica, šestý v Ironwoodu v Americe už léta nefunguje). V roce 2014 tady bude opět mistrovství světa v letech.
„Proto se chceme ukázat. My jsme připraveni, záleží už jen na počasí,“ dodává šéf závodu a oddaný skokanský patriot. V mezičasí se můstek neupravuje, jen udržuje, aby nechátral. Kromě jihozápadní bariéry se nechystá ani žádný větrolam. „To bychom museli postavit okolo leda halu… Nemáme tolik peněz jako Norové,“ posteskne si. Od zrušeného světového poháru se neskákalo ani na sousední HS-142. „Nemáme ani tolik skokanů. Ti nejlepší jezdí po světě, a mladí skáčí na menších,“ vysvětluje Slavík.
O penězích, prémiích a pojistkách mluvit nechce. „Když stojím nahoře, podívám se dolů a vidím ty krásné skoky, hned vím, proč to dělám.“
Tomáš Nohejl